Nevím, jak vy, ale já mám k prázdninám velmi ambivalentní vztah.
Na začátku mám radost, že můžu ráno vstávat fyziologicky (bez budíku), ale po 3 dnech mě štve, že si každý nárokuje můj čas a já nic neudělám. V srpnu už zcela nepředvídatelně vybuchuju a nadávám “ať už to peklo konečně skončí” a “do školy s váma, holoto”.
Na to, jak se jako dospělá popasovat s prázdninami, jsem totiž nedostala žádný návod.
A tak už ho pár let hledám.
Postupně jsem se dopracovala k tomu, čemu říkám:
Moje prázdninová reforma
Jdu ji s vámi dneska nasdílet. Cokoliv vám na ní přijde užitečné, si klidně přisvojte.
Začíná to tím, že si pojmenuju, co od prázdnin vlastně chci.
Pro mě jsou to tyhle 3 věci:
✸ Zažít s rodinou dobrodružné zážitky (ze kterých pak budou hezké vzpomínky).
✸ Odpočinout si (nedělat nic nebo být všelijakými způsoby neproduktivní).
✸ Udělat nějakou práci (letní pracovní projekt).
Tyhle 3 věci si z principu odporují, takže nejdou dělat zároveň, ale s trochou šikovnosti je lze poskládat vedle sebe. Takže to narvem do tudůček, ne?
Tady ale bacha.
O prázdninách běžné “tudůčko” nefunguje.
Denní režim je úplně v kopru a snahu o zavedení nového vám sabotují neustálé přesuny. Proto je zapotřebí plánovat ve větších celcích.
Já to dělám takhle.
Nejdřív si do kalendáře vyznačím, kde kdo kdy bude a jaké máme naplánované akce.
Potom tasím pastelky a vyznačím si barevně bloky času podle účelu. Rozlišuju 3 druhy trávení času.
Práce (žlutá)
Čas s rodinou (zelená)
Relax bez rodiny (modrá)
Pak teprve plánuju podrobnější práci.
Pohled na časové bloky mi totiž dává mnohem lepší představu o tom, kam se mi vejde natáčení a kde budu moct jen odpovídat na e-maily.
Další výhoda je v tom, že vidím, kolik času věnuju rodině (zelená) a že to je dostatečné. Dříve jsem při jakémkoliv letním pokusu o práci měla pocit, že jsem máma na draka. Tenhle přehled mě přesvědčuje o opaku.
Klid v hlavě.
Když si v kalendáři vyznačím tyhle 3 zóny pro různé činnosti, můžu se pak každé z věcí věnovat naplno.
Předchozí roky jsem prázdniny proživala v permanentním stresu.
Když jsem pracovala, měla jsem pocit, že zanedbávám děti, když jsem se věnovala rodině, vyšilovala jsem, že mi utíká práce. Čas pro sebe bez rodiny jsem si vůbec neuměla dovolit.
Z letošního plánu vidím, že rodina dostane měsíc mého času, já budu mít zhruba 20 dní na práci a 10 dní mám čistě pro sebe mimo rodinu (luxus, none?).
S tímhle rozložením jsem naprosto v míru.
Zabav děti
Čekají mě zhruba dva týdny doma s rodinou a já chci každý den zhruba 5 hodin pracovat. Aby se mládež mezi tím nepoflakovala bezcílně po baráku a každých 17 minut se mě neptala, co má dělat, dostává vlastní tudůčko.
Tam je mix různých aktivit se zaměřením na rozvoj samostatnosti. (Není to novinka, už to takhle trénujeme 2 roky.)
O seznamu činností se spolu bavíme vždycky u snídaně a potomstvo si některé činnosti samo vymýšlí.
Tohle je příklad synova tudůčka z minulých prázdnin.
Vždycky je na co se těšit
Na začátku prázdnin si doma vyrábíme prázdninový inspirátor, který je plný nápadů na prázdninové činnosti, a z nich si potom vybíráme, co budeme dělat.
Navymýšlíme toho opravdu hodně (včetně variant pro případ deště nebo nachlazení), takže nám nehrozí, že se budeme nudit.
Jestli máte nějaké vlastní prázdninové vychytávky (které vám pomáhají prožít prázdniny naplno a udělat u toho kus práce), tak mi napište (kontakt@bohdanagoliasova.cz), já je sbírám. Zajímá mě, na co jste přišli a na čem děláte.